Základní údaje
Západní břeh Nesytu mezi železnicí, silnicí a potokem Včelínkem severně od železniční zastávky Sedlec u Mikulova po obou stranách chodníku k obci
Katastrální území: Sedlec
Rozloha: 6,76 ha
Nadmořská výška: 175-176 m
Zřízena: rozhodnutí rady ONV v Břeclavi č. j. Škol-457/2-1961 z 4. 10. 1961

Důvod vyhlášení a hlavní motiv ochrany
Ochrana zbytků halofilní vegetace s výskytem několika zvláště chráněných druhů.

Geologické, geomorfologické a půdní poměry
Slanisko leží v jihozápadní části nesytské sníženiny. Geologický podklad tvoří deluviální, deluviofluviální a fluviální písčitohlinité sedimenty, jež jsou obohaceny o rozpustné minerální soli (sírany a chloridy) vyluhované z neogenních, málo propustných jílů, které rovněž tvoří nepropustný podklad zmíněných holocénních sedimentů. Dalším zdrojem solí byly v minulosti sirné prameny v obci. Zjara vystupuje v níže položených částech slaniska hladina podzemní vody až nad půdní povrch.
Půdu lze označit jako slanec.

Rostlinstvo a květena
V rezervaci dosud přežívají zbytky slanomilných trávníků se zblochancem mokřadním, travinobylinná společenstva s hadím mordem malokvětým (zřejmě poslední existující lokalita v českých zemích) a sítinou slaniskovou, jakož i krátkostébelné trávníky s omanem britským a kostřavou slanomilnou.
V letech 1992-1995 bylo v rezervaci nalezeno 188 druhů cévnatých rostlin, ze zvláště chráněných (celkem 10) dále bahenka šášinovitá (vysazena), hvězdnice panonská, jitrocel přímořský, kuřinka obroubená, ostřice žitná, pampeliška besarabská, prorostlík nejtenčí a skrytěnka bodlinatá (její diaspory přeneseny z jiného místa na Nesytu).

Zvířena
Prokázán je výskyt šesti kriticky ohrožených druhů motýlů - makadlovek Ilseopsis samadensis a I. salinella, obalečíků Phalonidia affinitana a P. vectisana, chobotníčka slaništního (Bucculatrix maritima) a pouzdrovníčka Coleophora halophilella. Jako na jediné lokalitě v rámci ČR se zde také vyskytují další druhy halofilních organismů - ploštička slanomilná (Henestaris halophilus), saranče Ailopus thalassinus a střevlíci Acupalpus elegans, Dyschirius chalceus a D. salinus.

Hospodářské využívání, ohrožení a návrh péče o chráněné území
V minulosti bylo území rezervace koseno a sloužilo jako pastvisko. Část byla dokonce rozorána, ale pole bylo jako neúrodné ponecháno ladem. Existence halofilní flóry je ohrožena vyplavováním solí z půdního profilu (po přivedení vody závlahovou soustavou z Novomlýnských zdrží), a následnou sukcesí (zejména šířením rákosu obecného), kterou lze zpomalit vhodnou péči. Slanisko se pravidelně seče (náhradní péče namísto vypásání), podařilo se zastavit expanzi rákosu. Ve východní části byla vyhrnuta rýha pro sukcesně citlivé druhy. Cílem je obnovení pastvy.

Literatura
Danihelka J. et Hanušová M. (1995): Poznámky k současnému stavu slanomilné flóry a vegetace v okolí Nesytu u Sedlce. - Zprávy České botanické společnosti, Praha, 30, Příloha 1995/1: 135-146.
Fröhlich F. et Švestka F. (1956): Nynější stav sedlecké halofytní reservace u Mikulova. - Preslia, Praha, 28: 212-215.

Poznámka
Slanorožec rozprostřený vyhynul na lokalitě v roce 1976, solnička přímořská rozprostřená o 11 let později. Další lokality fragmentů halofilní vegetace lze nalézt na nedalekém fotbalovém hřišti na levém břehu Včelínku a u rybníka Výtopy. Stav slanomilné vegetace a populace jednotlivých druhů se pravidelně sledují.

DALŠÍ INFORMACE: http://www.palava.cz