Zastavení č. 11 - U Panny Marie [ Informační tabule ]
Zastavení č. 11 - U Panny Marie
(482 m n. m.)
Sloupová, pískovcová plastika Panny Marie z roku 1861 je krásnou ukázkou začlenění drobné sakrální stavby do kulturní krajiny. Spolu se vzrostlou lípou poskytující stín byvala v minulosti místem odpočinku při práci na okolních polích. Od ní je krásný pohled na Zámecký vrch a historické náměstí Štramberka. Zdejší krajina byla dokonale hospodářsky využita. Štramberský katastr (949 ha) neoplývá přílišným množstvím kvalitní zemědělské půdy (orné půdy je 420 ha, z čehož polovina náležela velkostatku). Nejúrodnější nivní půdy v údolí Sedlničky a Bařinky patřily převážně vrchnosti. Díky tomu byli naši předkové nuceni obdělávat veškerou půdu, kterou bylo možno obdělat. Pastviny, převážně obecní, byly na vysušných chudých půdách na vápencovém podkladu, jako např. na Zámeckém vrchu, na dnes již odtěženém náhorním plato Kotouče či na tzv. "Skalečce", dnes otevřené obecním lomem a lomem Na skalkách. Pole a louky se šplhaly až téměř pod vrchol Bílé hory, kde je půda poněkud úrodnější díky snadněji zvětratelnému pískovcovému podkladu. Aby byly pozemky na prudkych svazích ochráněny před ničivými účinky eroze, zabezpečili je hospodáři důmyslným systémem teras zpevněnych "na sucho" zděnymi kamennymi zídkami. Tyto kamenné zídky mají kromě své nepopiratelné hospodářské funkce i funkce mimoprodukční - jsou útočištěm mnohych rostlin a živočichů, jako jsou např. ještěrka obecná, čmelák skalní, zvonek moravský, sleziník routička, sleziník červený.
Po změně hospodářských poměrů v padesátých letech minulého století začalo docházet k postupnému upouštění od obhospodařování zemědělskych teras. Část zterasovaných pozemků byla zalesněna a zbytek nevyužívaných teras postupně zpustl a díky sukcesním změnám jsou dnes zarostlé náletovymi dřevinami. Pro přilehlou nelesní vegetaci jsou příznačné stupňovité svahové louky s lemy křovin, zbytky původních pastvin s teplomilnými druhy a vnější lemy lesních okrajů. Přes zásahy hospodaření a dřívější výsadbu vtroušených nepůvodních dřevin (smrk, bříza, modřín, borovice) si porosty uchovávají přirozený ráz. Dokládá to složení bylinného porostu modřinka vonná, kopytník evropský, prvosenka vyšší, pryšec mandloňovity, starček vejčitý, kakost smrdutý a další. Z chráněnych druhů rostlin se zde vyskytují okrotice bílá a kruštík modrofialový. Na loukách a pastvinách roste řepík lékařský, dobromysl obecná, vítod chocholatý, devaterník vejčitý, šalvěj přeslenitá a další luční druhy.
